Lenka Helena Koenigsmark

Lenka Helena Koenigsmark: „Nejsem oběť. Ani když mám těžce postiženého syna.“

Když se narodí dítě s postižením, okolí často očekává dvě role: buď oběť, nebo hrdinku. Lenka Helena Koenigsmark ale odmítá obojí. „Nelituju se. A nechci, aby mě litovali ostatní. V zranitelnosti je statečnost,“ říká v podcastu Mezi rolemi.

Největší stigma není vozík, ale lítost

Lenčin mladší syn Max se narodil s těžkým postižením. Vyžaduje každodenní péči, která by vydala na plný úvazek. „Už deset let doma vlastně zvedám miminko – jenže tohle miminko má třicet pět kilo,“ popisuje.

Okolí reaguje různě. Někteří dělají, že je nevidí. Jiní se dívají s přehnanou účastí. A právě ta je pro Lenku nejhorší. „Víc než postižení bolí lítost. Člověka to začne tlačit do role, kterou nechci hrát.“

Když jeden potřebuje 200 %, nesmí ten druhý zmizet

Vedle Maxe vyrůstá i starší syn Ben. A právě tady přichází další zkouška: jak nepřestat být mámou i pro něj. „Ben má štěstí, že se umí o pozornost říct. Ale i tak musíte hlídat, aby se z něj nestalo to ‚skleněné dítě‘, které se naučí být nenápadné,“ říká Lenka.

Její zkušenost je jasná: vztahy se musí pěstovat v době, kdy je dobře. Ne až ve chvíli krize. „Potom je na co sáhnout, když přijde průšvih.“

Vztah není o vděčnosti

Statistiky mluví jasně: většina vztahů narození postiženého dítěte neustojí. Lenka ale odmítá postoj „mám štěstí, že manžel neodešel“. „Proč bych měla být vděčná? Je to jeho dítě stejně jako moje. On není hlídač, ale rodič.“

Podle ní vztah funguje jen tehdy, když v něm stojí dva dospělí lidé – jako tým, ale i každý zvlášť. „Potřebujete být spolu, ale zároveň musíte každý zvládnout stát pevně i sami. Jinak to nefunguje.“

Síla není v tom unést všechno

Péče o syna má dopad i na tělo – bolavá záda, vyčerpané ruce, perimenopauza. „Můžu si stěžovat, nebo s tím něco dělat. Radši budu naštvaná než smutná,“ říká Lenka.

A dodává: „Dlouho jsem vnímala svou hodnotu skrz to, co kde zařídím pro ostatní. Ale kde jsem já? Síla není v tom unést všechno. Síla je v tom umět se zlomit a říct si o pomoc.“

Lenka Helena Koenigsmark odmítá hrát roli oběti. Její příběh ukazuje, že život s postiženým dítětem není tragédie – tragédie je vzdát se sebe sama.

🎧 Celý rozhovor s Lenkou Helenou Koenigsmark najdete v podcastu Mezi rolemi – free část na Spotify a Apple Podcasts, plná verze pak na HeroHero.